Dlouhodobá deprese
|
NÄ›kdy máte pocit, že to tady na svÄ›tÄ›, ve kterém žijete a ve kterém se vy sama pohybujete nestojà vůbec za nic. Váš svÄ›t, to je jen vaÅ¡e Å¡patnÄ› osvÄ›tlená pochmurná kancelář, která už nÄ›kolik let potÅ™ebuje vymalovat a vybavit lepÅ¡Ãm nábytkem a váš malý byt, který na tom nenà o mnoho lépe, neboÅ¥ je také potemnÄ›lý, ne pÅ™ÃliÅ¡ dobÅ™e udržovaný a vÅ¡echno kolem vás se v nÄ›m rozpadá a vy nenacházÃte sÃlu na to to dát dohromady a už vůbec nenacházÃte penÃze na to, abyste si koupila nové vÄ›ci. A tyto dvÄ› mÃsta spojuje ne pÅ™ÃliÅ¡ pÄ›kná cesta podél ruÅ¡né komunikace, kterou buÄ můžete jÃt pěšky anebo ji strávit s rozmrzelými lidmi v rannÃm Äi noÄnÃm autobuse. Takový je váš svÄ›t, ze kterého nenà úniku.
Až pÅ™ijde osvobozenÃ
Nebo alespoň jste si nÄ›co takového myslela a zoufala jste si nad svou bÃdnou situacÃ, a to až do chvÃle, kdy jste se zaÄala zajÃmat o to, jak žijà jinà lidé na svÄ›tÄ› a z toho, co jste se dozvÄ›dÄ›la, jste se dostala jeÅ¡tÄ› do hlubÅ¡Ã deprese, ve které jste setrvávala až do chvÃle, než vám dala nadÄ›ji BohynÄ› KálÃ, která jednou vÅ¡e milosrdnÄ› pohltÃ.