Jistě si každý řekne, že na tom přibít hřebíky dva kusy dřeva dokáže i retardovaný jedinec. Jenže to není zase tak moc pravda. Už proto, že jsou místa kde hřebíky nelze použít vůbec, nebo se tam jen nehodí. Proto je třeba mít ve spojovacích materiálech jasno a nesnažit se o něco, co nejde nebo nevypadá jen trochu k světu. Každý člověk se chce dívat na hezký nábytek, a ne na kusy dřev ze kterých tu a tam trčí hřebíky. A což tak ještě kdyby trčely tím ostrým nahoru například na židli nebo lavici. To by si člověk na takovém kusu nábytku klidně natrhl…

Ale odbočíme od hřebíků, jsou sice jistě velmi potřebné, ale prostě je vynecháme. Podíváme se na jejich bratříčka, To jsou vruty a šroubky. A jaký je mezi nimi rozdíl? Velký.

Každý šroubek potřebuje protikus, se kterým teprve něco spojí a když se protikus dotáhne, drží to. Šrouby se také musí dávat do již předvrtaných děr, protože samy o sobě si díru neudělají. Vrut svým způsobem také ne, ale do dřeva se umí zavrtat a tím spojí požadované kusy k sobě. Také nepotřebuje ani matičku ani nic jiného, drží prostě v tom dřevě.

Vrutů je obrovské množství, o kterém nemá laik ani tušení. Myslí si, že jsou dva nebo tři druhy a spadla klec. Jenže ono je jich skutečně spousta a kdybychom si je chtěli všechny popsat tak bychom tu byli ještě o Vánocích, a to by bylo možná málo. Takže si jen stručně povíme o tom, že se dělí dle materiálu, z jakého jsou udělány, podle drážky, například na šroubovák nebo takzvaný torx. Zásadní dělení je dle použití, například, konstrukční vruty, do palubek, do hmoždinek a tak podobně.

Pokud je zrovna potřebujete, tak nemusíte spěchat někam do města je shánět, ale můžete si je objednat přímo tady, přes tento článeček. Musíte jen kliknout na odkaz, který je umístěn o pár vět před touto. Ten vám otevře web, kde si můžete potřebné zboží koupit.